11. 4. 2023

Jan Brič: Postup je impulzem pro celé město

Baník Chomutov plánoval postup do nejvyšší futsalové soutěže do tří let, ale dočkal se ho dřív. Pro trenéra Jana Briče je úspěch velkým zadostiučiněním a výzvou do další práce s mladým týmem, který do seniorské kategorie přišel z úspěšných mládežnických celků.

Baník Chomutov získal po postupu také Superpohár vítězů druhých lig. Jak tento úspěch „navíc“ berete?

Je to taková třešnička na dortu. My jsme celou sezonu západní část druhé ligy ovládli, samozřejmě, že jsme úplně přesně nevěděli, jaké to v té východní části s kvalitou je. Soupeř ve finále byl kvalitní, přestože Žabiňští Vlci avizovali, že na finále přijeli bez některých opor. V lize se dá čekat, že bude ještě lepší. Ve finále jsme podali odpovědný, kvalitní výkon. Vyhráli jsme zaslouženě.

Dokázali jste vždy reagovat rychlou odpovědí na inkasovanou branku, vidíte v tom silnou stránku vašeho týmu?

Oproti těm minulým sezonám jsme se letos celou sezonu snažili kvalitně bránit. Bylo to na konci vidět i v tom, že jsme dostali tak odhadem asi o dvacet branek méně než ti ostatní. Snažíme vycházet z kvalitní obrany a útočit z ní. Máme si myslím kvalitní hráče, kteří jsou na tom individuálně dobře a chodí do soubojů jeden na jednoho, to je dnes ve futsale jádro úspěchu. Vycházelo nám to. I když se občas udělá chyba, tak si myslím, že nakonec převládne to, že kvalita tyto chyby napraví.

Před dvěma lety jste měli stříbrný tým v Juniorské lize. Jak se vám podařilo zapojit právě tyto hráče?

Ono to jde dál už od naší sedmnáctky. De facto osmdesát procent těch hráčů našeho mančaftu bylo mistry v Dorostenecké lize. To samé platí o týmu, který byl před dvěma lety druhý v U19. Úspěch nám přinesla výchova mládeže.

Jak se vám to daří mladé kluky takhle k futsalu přitáhnout?

Já si osobně myslím, že jsme byli jednoho času jediný druholigový klub, který chtěl hrát juniorskou soutěž. Chtěli jsme ji hrát, přestože to nebyla naše povinnost jako pro kluby v první lize. Sami jsme je chtěli vychovávat. Potvrdilo se nám, že je to správný krok. Kluby, které mládež nevychovávají sami, pak mají problémy s generační obměnou. Když pracujeme s mládeží, vždy nám z toho vyskočí jeden, hráči, kteří jsou schopni nastoupit za áčko, ostatní z té devatenáctky pak hrají stabilně za béčko.

Je to také nejlevnější cesta, asi nechcete pořizovat zahraniční hráče…

Kdybych vám řekl, co nás sezona stála a z čeho fungujeme, tak byste se asi divil. Je to jenom výchovou mládeže. My jsme do teď neměli nějakou naléhavou potřebu shánět sponzory. Nás podporuje město a NSA. A to je cesta pro výchovu mládeže v každém sportovním odvětví. Mělo by se tak začít všude. U nás hrají kluci tady z okolí – z Mostu, z Chomutova, Kadaně, Žatce.

Máte ale také hodně zkušeného hráče. Lukáš Krok. Ve finále superpoháru na chvíli vypadl ze hry a hned to v obraně hořelo. Je takový hráč k mladým vždycky potřeba?

Je to náš nezkušenější hráč, kterého jsme do Chomutova přivedli. Spolu s Danielem Kasalem má zkušenosti z první ligy. Je to na něm znát. Dokáže kluky na hřišti dirigovat, dokáže je posunout, v pravý čas upravit, kde se mají pohybovat. Je to samozřejmě lepší, než když na hráče řve trenér z lavičky. Budeme muset zapracovat na přípravě, někteří hráči musí do sebe dostat nějakou fyzičku. Ale tím, že nejsme vyloženě futsalisti, tak kluci budou trénovat ve fotbalových klubech, dvakrát týdně tam, dvakrát týdně u nás. Což může být ideální kombinace.

V týmu máte také velice zajímavého hráče Daniila Dolečka. Nebojí se hrát, individuální techniku má skvělou, ale občas nezapne dozadu. Jak ho vidíte vy?

On je v tomhle typický hráč, takový, který rád hraje dopředu a nechce se mu dozadu. Občas chybu udělá, i ve finále superpoháru byly dva góly jeho, to nebudeme zastírat. Ale to jsou ti rozdíloví hráči, kteří sice takovou chybu udělají, ale k ní mají třeba pět rozdílových bodů. Takže člověk s tím musí trochu počítat. Týmu to prostě nahradí jinde.

Jak se těšíte v Chomutově na první ligu? Třeba na zápas s Perštejnem?

Chtěl bych s nimi hrát v prvním kole! To by byla našlapaná hala! My tady cítíme podporu od města, což je velice dobře. Bude to tady jediná mužská kolektivní soutěž v první lize ve městě. Máme tu ještě basketbalistky v první lize, ale v mužích to budeme jen my. Dostali jsme nový impulz. Děláme to opravdu dlouho, s kolegou jsme klub zakládali a děláme to volném čase a de facto za nic. Postup je pro nás velké zadostiučinění.

Jaké pocity budete mít před prvním zápasem jako trenér?

Budeme všichni asi dost nervózní. (úsměv) Budeme se snažit v první udržet. My jsme chtěli postoupit výš do tří let, ale když se to povedlo už teď, tak uvidíme, co dokážeme. Ten tým je stále mladý. Ale máme rozjednané ještě dva, tři ostřílenější hráče, kteří by to mohli uklidnit a přinést do toho své zkušenosti.

Ondřej Zlámal